Výzkumák.cz se už podruhé účastnil RealUXCampu. Zatímco loni jsem jel hlavně pro inspiraci, nové zkušenosti a kontakty, letos měl RealUXCamp pro mě i pracovní rozměr – byl jsem tam jako zástupce Výzkumáku, který akci letos podpořil jako sponzor. Věříme totiž, že RealUXCamp si podporu zaslouží a že je to přesně ten typ akce, který UX komunita potřebuje. Zároveň jsme si dali za cíl být aktivní součástí UX komunity a podobné akce podporovat.

Co je to RealUXCamp?
Nejvíc mě na kempu baví koncept. Není to klasická konference s pevně daným programem. Program si tvoří sami účastníci, podle toho, co chtějí sdílet. Někdo si střihne přednášku, jiný vede workshop, další jen poslouchá a nasává. Možností je spousta.
To úplně nejcennější, co na RealUXCampu vidím, je ale autenticita. Všechno tu vzniká přirozeně – žádné marketingové pozlátko. Právě naopak. Všechno tu funguje „tak nějak samo“ – díky lidem, kteří přijedou s chutí sdílet.


Místo
RealUXCamp se koná v Paběnickém mlýně – usedlosti v Paběnicích nedaleko Kutné Hory. Uvnitř i venku je spousta místa, kde po celý den paralelně probíhají přednášky, workshopy i diskuze.
To největší kouzlo ale často leží mimo oficiální program. Na dvoře nebo louce se účastníci spontánně potkávají, lenoší v trávě, debatují u kávy nebo si zahrají deskovky. Možná si na chvíli zkusíš rugby. Možná si jen přisedneš k ohni vedle úplně neznámého člověka. A než se naděješ, jsi uprostřed rozhovoru, který ti zůstane v hlavě ještě dlouho po návratu domů.
A ono to funguje. Zkušenosti se tu míchají s čerstvými nápady – bez předsudků, bez přetvářky. Pro nováčky je to šance získat kontakty, podporu i pořádné nakopnutí do začátku.

Přednášky, které ve mě rezonovaly nejvíc
Daniela Kolomazníková zahájila kemp přednáškou o tom, jak se AI agenti stále více přibližují roli osobních terapeutů. Sdílela, jak je sama využívá ve své psychoterapeutické praxi. Trefně popsala klíčovou výhodu: AI je konzistentní. Nemá špatnou náladu, není unavená, pamatuje si vše. Terapeut může mít dny, kdy je roztržitý nebo vyčerpaný. AI tyto limity nemá – a i když někdy působí, že se vám příliš podbízí, dělá to empaticky. A přesně to často potřebujeme slyšet, když nám není dobře.
Honza Černý – Vývoj aplikace naživo s Claude Code
Přednáška Honzy Černého mě zaujala odlišným přístupem než většina ostatních. Místo slajdů, prezentací a připraveného scénáře se rozhodl jednoduše otevřít Visual Studio Code, spustit Claude Code a rovnou začít kódovat. Naživo. Bez příprav a bez berliček.
Celá přednáška probíhala formou „přemýšlení nahlas“. Honza mluvil přímo ke Claude – vysvětloval, co po něm chce, proč zvolil určité řešení, jaký je kontext zadání, a nechal AI generovat kód. Během necelé půlhodiny tak vznikl funkční prototyp aplikace.

Honza Balata – Heuristika s AI
V další přednášce Honza Balata mluvil o tom, jak se díky nástrojům jako Google Gemini dají procesy heuristické analýzy částečně automatizovat. Gemini totiž nepracoval jen se statickými obrázky nebo funkčními prototypy, ale rovnou s videem průchodu rozhraním. AI sice generuje spoustu balastu a člověka zatím úplně nenahradí, ale umí rychle odhalit překlepy, nekonzistence nebo chybějící popisky. Největší přínos je v tom, že funguje jako „druhý pár očí“ a pomáhá designérům překonat slepotu k vlastnímu designu.
Praktická přístupnost
Přednáška, která celý kemp uzavřela, se věnovala přístupnosti digitálních produktů. Nešlo o suchý výčet pravidel nebo checklist. Místo toho jsme viděli konkrétní ukázky – třeba jak ovládat web jen pomocí klávesnice nebo co všechno by měl přístupný web splňovat. Téma přístupnosti zaznělo na kempu hned dvakrát, což jen potvrzuje, jak důležité a aktuální toto téma pro UX komunitu je.
Co si z letošního RealUXCampu odnáším?
Především uvědomění, že AI zásadně proměňuje práci designérů. Ne tím, že by nás nahrazovala, ale tím, jak mění nástroje, procesy a samotný způsob, jakým přemýšlíme a tvoříme.
A také potvrzení, že komunita má smysl. RealUXCamp pro mě není jen víkend plný přednášek. Je to prostor, kde se potkávají lidé, kteří chtějí sdílet, učit se a navzájem se posouvat. Velké díky patří organizátorům – Drahomíru Hájkovi, Petře Stejskalové, Zuzaně Štědré a Danielu Srbovi za perfektně zvládnutý průběh celé akce.